DOŠLA!
Nikdy by mě nenapadlo, že budu mít takovou radost z toho, že dokážu dojít na záchod! Taková obyčejná a běžná věc a já z ní dneska měla úplné vánoce. Sebrala jsem odvahu, bombičku a krok za krokem jsem se vydala vstříc důstojnému se vyprázdnění na porcelán. Po týdnu si pěkně posedět s tiskem tam, kde se čte úplně nejlíp je fakt blaho. Sice se mi motala hlava, dost jsem se zadýchala, ale DOŠLA jsem tam i zpět!
Dnes slouží pani doktorka co mě přijímala a byla velice překvapená, že jsem se tak rychle zlepšila. Já jsem taky překvapená, před třemi dny jsem sotva seděla. Ťukám na zuby, dřevo i kov...je to lepší, podstatně lepší.
Jen aby se to nevrátilo, už i to se mi stalo.
Ale nebudu sejčkovat a budu se radovat z toho co je a doufat v lepší zítřky. Dneska byl dobrý den, ten zítřejší bude ještě lepší.
...
Dostala jsem dnes kalendář, kalendář na který se solilo. TEN kalendář! Jsou v něm podepsání ti co křtili, můj muž, kamarádi, dámy z klubu a někteří návštěvníci. Nečekala jsem to a moc mě to potěšilo, díky všem za ten skvělý nápad. Připadám si opravdu moooc důležitá! Taky jsem viděla video z akce, byla moc fajn a ani jsem nebrečela, ono to včera fakt stačilo. Jsem tu ronila až jsem z toho měla teplotu. Ono mě ani nemrzelo tolik to podrbání ega jako to, že jsem nemohla mluvit s všemi těmi lidmi co tam byli. Chtěla jsem poznat pana Raka co jsem s ním vedla dlouhé rozhovory po telefonu, chtěla jsem vidět paní docentku Vávrovou a vůbec všechny známé co tam byli. Na druhou stranu moje motto v kalendáři zní: "Ještě není všem dnům konec." , tak se prostě uvidíme jindy a jinde...
Mamka říkala, že to bylo krásné a že se o mě pořád mluvilo...Všichni mě chválili a ona na mě byla taaak pyšná, až musela pořád jen brečet a nemohla ani fotit. No naštěstí neviselo focení jen na ní, tak se zas tak moc nestalo, že tam seděla vedle paní docentky a otírala si oči. Povídala, jak moc to bylo dojemné a že by to nebylo tak dojemné, kdybych tam byla. Nooo tak to jsem fáákt ráda, že jsem všem poskytla možnost se emotivně dojímat a užít si to. Ne teď vážně, jsem ráda, že křest dopadl dobře, mám z něj jen samé pozitivní ohlasy a to je prostě bájo.
...
Dneska se stala ještě jedna velmi zvláštní věc, která mě strašně moc překvapila a potěšila. K večeru přišla sestřička s papírovou taškou... povídá mi, tady vám nesu nějaký dárek, paní mi to dala, ať vám to předám. Dovnitř jít nechtěla, prý se neznáte. Koukám na to jak puk, vytáhnu dopis a čtu... Paní Monika L. byla včera na křtu, čte můj blog a rozhodla se, že mi udělá radost. Úplně cizí paní se sebrala, dojela do Motola a dovezla mi pár dárečků, aby mi nebylo smutno. Připadala jsem si jako úplná VIP persóna, když si někdo cizí dělá takovou starost se mnou.Svět neni vůbec špatný místo, když se dějí takové pěkné věci. Děkuju Moniko ;-)
Jestli mi taky chcete udělat radost, napište mi tady do návštěvní knihy, moc mě to potěší.